Po padesáti letech začíná v Česku další normalizace

Autor: Tomáš Peszyński | 27.12.2017 o 21:03 | Karma článku: 5,53 | Prečítané:  1658x

Rok 2018 se v České republice ponese ve znamení hořkého ovoce, změny ducha země, která nastala v roce 2017 a která může být ještě umocněna dopadem vítězství Miloše Zemana.

Když Miloš Zeman nebude znovuzvolen, budeme mít lepší startovní pozici pro to, co nás čeká. Pokud zvolen bude, budeme to mít strašně těžké, ale nic to nemění na směru vývoje.  Karty byly rozdány v parlamentních volbách.

Znovu si stručně dovolím připomenout, jak na tom Česko je. Navzdory vzrůstající ekonomice, lepší životní úrovni i kvalitě života v zemi se Česko dostává na morální a politické dno. Prezidentem je člověk hlásající nenávist, rozdělující společnost, člověk, který lže a manipuluje veřejným míněním a politikou jen pro své sobecké cíle.

Premiérem má být člověk podezřelý z dotačních podvodů, člověk, který si vytvořil soukromou poltickou stranu a který také manipuluje veřejnosti za pomoci najatých marketingových expertů. Člověk, kterému nejde o prospěch země, ale naplňuje pouhý podnikatelský plán, jak se chopit moci využitím poptávky na poltickém trhu. Jakékoliv hodnoty nebo budoucnost mu jsou ukradené. Pokud to tedy není budoucnost jeho.

Mimo jiné otevřel bránu do velké politiky novodobým fašistům a klasickým stalinistům. A tak se děje to, že nový český ministr vnitra je bývalý člen komunistických pendrekových jednotek. Ministr kultury je bývalý propagandista komunistické armády a ministr zemědělství je odpůrce protiruských sankcí. Předsedou bezpečnostního výboru parlamentu je bývalý komunistický pohraničník. Předseda výboru pro dohled nad Nejvyšším bezpečnostním úřadem je naprosto nekvalifikovaný člověk, člen nacionalistické SPD a člověk proslulý svou neschopností se vyjadřovat. Předsedou výboru pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů se má stát další člen komunistických pendrekových jednotek, který se k tomu hrdě hlásí, stejně jako se hlásí k putinismu a který se stýká s Donbaskými teroristy.

A to je teprve začátek celé hry. Bohužel celé toto je obrazem české společnosti. Výše zmínění pánové se nedostali k moci převratem, ale byli zvoleni v demokratických volbách.

Česká společnost je rozdělena na menšinu, která nenávidí uprchlíky, miluje Rusko, nesnáší toleranci a snahu o dohodu (politickou korektnost) a staví hrdě na odiv svou nenávist a tupost. Tito lidé pohrdají institucemi, elitami a věří ve fake news. Čili věří v lež. Lež a nenávist se stala jejich ideologií. Zde skutečně zvítězila lež a nenávist nad pravdou a láskou.

Pak je tady další skupina, která nostalgicky vzpomíná a idealizuje si staré dobré časy období od roku 1989. Věří v demokracii, svobodu, spravedlnost, pravdu a lásku. Bohužel tito lidé, mezi které se počítám, jsou rozhádáni a stále nejsou schopni vybřednout ze staré epochy, kdy jsme se hádali, jestli je lepší levice nebo pravice, jaké mají být daně a jak silná má být role státu. Nejsme schopni toto schéma opustit, i když se kolem nás hroutí (okolní) svět. Proto je tato skupina, která je kreativní, poctivá a pracovitá a mohla by tudíž zemi vést, na dně a bez síly.

No a poslední velká skupina občanů jsou ti, kteří na všechno kašlou. Nějaké hodnoty jim jsou ukradené. Morálka je nezajímá. Pravda? A co si za ni koupíte?  Důležité je, abychom se měli dobře, měli dobrou práci, příjem, mobil, auto, hypotéku, zábavu a požitky. A to za každou cenu. Hlavně se do ničeho nenamočit.

Ano, jestli vám tihle lidé připomínají lidi z jisté epochy, tak se nepletete. A jestli máte na mysli normalizaci, tak si rozumíme. Ano, nejsou ke svému mlčeni nucení terorem, ale jen pohodlností a také tím, že nevidí žádný smysl v tom uctívat nějaké hodnoty, protože svět je krutý a neodměňuje dobro dobrem. Tito lidé necítí žádnou naději.

Nedivte se, že pak česká společnost nemá žádné hodnoty. Že hrdiny jsou lidé, jako drzý prezidentův mluvčí, který lže a dobře se u toho baví. Jako televizní moderátor, který si koupil vlastní televizi a předvádí v ní neuvěřitelně hloupé kousky, ale zároveň se vzhlédl v putinistické manipulaci veřejnosti. Že jednou z nejpopulárnějších skupin je neonacistická kapela. Že celebritou je odsouzený vrah, který dostal z poltických důvodů amnestii a místo, aby zalezl a kál se, jezdí po besedách, je miláčkem médii a jsou po něm pojmenovány bonbony.

To nejsou jen bulvární zajímavosti. To jsou indikátory úpadku české společnosti, který nejste schopni jako letmý návštěvník, této prosperující a bezpečné země pochopit.

Úpadek morálních a společenských hodnot potvrzují i úniky z marketingové dílny Andreje Babiše. Spojeným tlakem domácích populistů a zahraniční propagandy „víme odkud“, neblahého působení nových komunikačních prostředků a neschopnosti klasických politiků se podařilo českou společnost změnit na manipulovatelné stádo v tom horším případě a na absolutní ignoranty a neschopné idealisty v tom případě lepším.

Česká republika dnes prožívá nejhorší chvíle svých dějin od rozdělení Československa. A zdálo by se, že není naděje na zlepšení.

Ale naděje pořád je. Ale o tom zase někdy příště.  

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KOMENTÁRE

Turci v Sýrii, Gorbi v Košiciach a Chmelár, ktorý sa hlási o slovo v paláci

Zatiaľ čo Andrej Kiska, naprotiveň najmä opozícii, zadržiava svoje áno/nie, o slovo sa hlásia iní nápadníci paláca.

KOMENTÁRE

Nebuď buzerant, zmláť manželku (píše Michal Havran)

Vy to viete, vy muži z Tvrdošína, čo zneužívate vieru, aby ste ľudí vydesili.


Už ste čítali?