Evropská obrana posílí Západ

Autor: Tomáš Peszyński | 8.7.2017 o 16:33 | (upravené 8.7.2017 o 16:38) Karma článku: 3,48 | Prečítané:  295x

V posledních týdnech jsme svědky renesance myšlenky na společnou obranu EU. A zdaleka nejde jen o renesanci myšlenky, ale jde již o přijímání prvních konkrétních opatření.

V čem tato renesance spočívá? Jsou to tři úrovně. První úroveň již byla odsouhlasena. Je to vznik evropského obranného fondu. Druhá úroveň jsou zcela konkrétní plány na jakousi „lehkou“ evropskou armádu. A třetí úroveň je odhodlání evropského jádra vytvořit plnohodnotnou evropskou armádu.

Záměrně mluvím o evropské obraně, nikoliv armádě, protože problematika obrany nezahrnuje jen ozbrojené síly, ale i mnohé další body, například jejich financování. A o tom právě je evropský obranný fond, který navzdory tomu, že je fondem a nikoliv armádou, může sehrát velmi pozitivní roli ve zvýšení obranyschopnosti Západu. Společný evropský obranný fond je velmi důležitý krok, jehož význam daleko přesahuje poněkud technický a až účetní název celé iniciativy. Je to fond, který bude z peněz EU dotovat vyzbrojování armád členských států EU. Skvělý a velmi důležitý nápad. Jaký je princip toho nápadu? Ten je jednoduchý a zároveň revoluční. Stejně jako EU dotuje v různých zemích stavbu infastruktury, inovace, kulturu, vzdělání a mnoho dalšího, stejně tak bude EU od nynějška i dotovat členský zemím nákup jejich zbraní. To dosud zatím nebylo. Národní rozpočet tedy může ušetřit a díky těmto ušetřeným prostředkům ještě zvýšit financování obrany. Evropský obranný fond je zcela konkrétním řešení, které opustilo rétorickou rovinu a stalo se novou realitou.

Zároveň s tímto EU připravuje konkrétní plány na vznik společných ozbrojených sil. Členské země EU mají 3 měsíce, aby zveřejnily své konkrétní představy, jak k těmto mohou přispět. Začne tak vznikat skutečná evropská armáda. Evropská unie nepřijala představu premiéra Sobotky, který si evropskou armádu představoval spíš jako četníky, kteří budou honit uprchlíky. Tyto síly budou mít daleko silnější schopnosti. Budou moci bojovat proti teroristům a budou schopny řešit krizové situace a humanitární katastrofy v okolí Evropy. A to už je něco, čím může Evropa světu hodně přispět.

Nejedná se však ještě o plnohodnotnou armádu, která by se například mohla postavit případnému ruskému útoku. Tak daleko ještě oficiální plány na budování společné evropské armády nepokročily.

Ale vůle toto uskutečnit existuje. Prosazuje to zejména Německo, jehož premiérka nedávno jasně dala najevo, že má obavy ze směřování svého nejsilnějšího spojence – USA pod vládou prezidenta Trumpa. Merkelová světu oznámila, že se na USA již nelze spolehnout a že Evropa musí spoléhat sama na sebe. Německo potichu zahájilo proces pozvolné integrace evropských armád, do kterého se zapojily některé okolní státy a Rumunsko. A tak došlo k podpisům mezistátních dohod, které umožňují budování mezinárodních jednotek a přičleňovaní menších organizačních vojenských celků k větším.

A tak se rumunská mechanizovaná brigáda dostala do struktur německé divize rychlého nasazení. 66% nizozemské armády se na stejném principu zapojilo do struktur německé armády. A stejně tak, i česká brigáda rychlého nasazení se tak stala potencionálně podřízenou jednotkou německé 10. obrněné divize.

Samozřejmě, že se nejedná o odevzdávání armád pod německé velení, jak to šíří komunisté, ale jedná se o mezinárodní dohody, které umožňují v případě války vznik velkých mezinárodních jednotek od divize výše. Logika toho je jasná. Z malých armád vzniká armáda velká. Například taková divize je vojenský útvar, který je složen ze tří až čtyř brigád. Česká armáda má brigády dvě a tudíž divizi postavit nemůže. Ovšem může se zapojit do divize armády německé. Tyto jednotky vznikaly v průběhu dějin logicky, jak vznikala vojensko-organizační potřeba jejich tvorby. Zmenšení armád po konci studené války tyto z vojenského hlediska nutné velké organizační celky rozbilo. Zůstaly jen velmocem, jako je USA nebo Rusko. A pro atomizované evropské armády to je samozřejmě hendikep, který se tím, co teď prosazuje Německo, snaží odstranit.

Výborná zpráva je, že po zvolení Macrona ve Francii se zdá, že se i tato země do tohoto projektu zapojí. Mimochodem Francie ještě před jeho zvolením nenápadně a v tichosti přešla z více atomizovaného rozčlenění své armády na brigády, právě zpět na více homogenní divizní strukturu.
Francii v evropské armádě potřebujeme. Její armáda je mnohem silnější než Německá a na rozdíl od ní má silné námořnictvo, včetně letadlových lodí, známých vrtulníkových lodí třídy Mistral a také atomové zbraně. Díky Francii se z Evropy může stát vojenská velmoc.

Tato vojenská integrační snaha vedená zejména Německem je tichým a neoficiálním zárodkem plnohodnotné evropské armády. „Těžké“ armády, která by mohla čelit takovým potencionálním nebezpečím jako je válka s Ruskem.

Mnoho lidí se obává, že tyto snahy mohou podkopat a oslabit NATO, ale tyto obavy jsou liché. Je třeba si uvědomit, že některé země EU nejsou členy NATO a některé členské země NATO nejsou členy EU. Posilování evropských obranných kapacit tak více propojí obranu zemí, které nejsou v EU nebo v NATO, ale jsou v jedné z těchto organizací.

Dále je tu onen evropský obranný fond. EU dá dotace na výzbroj. Ale ta výzbroj přece nebude vázaná jen na použití v EU, ale i v NATO. Díky evropskému obrannému fondu přece evropské armády NATO posílí. Zejména ty chudší, jako je ta naše. To je jasný důkaz a argument pro užitečnost evropské obranné iniciativy.

To, že Evropa bude mít brzy vlastní armádou schopnou zasahovat při menších krizích je velmi důležité. Nebudeme tak vojensky závislí na politice USA, o které se začínají po zvolení Trumpa prezidentem objevovat pochybnosti. Můžeme řešit krize, které Amerika chtít řešit nebude nebo je řešit nebude moci.

A nakonec integrace atomizovaných evropských armád zpřehlední a zjednoduší vojenskou organizační strukturu NATO. V popřípadě velkých operací nebudou muset generálové NATO velet mnoha mnohonárodnostním malým jednotkám, ale menšímu počtu větších mnohonárodnostních celků.

Ať se USA od Evropy odvrátí nebo i když zůstaneme pevnými spojenci, evropská armáda nemůže škodit. V každém případě posílí Západ. Je to správná a dobrá snaha.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

Laššáková: Kiskov výber ma prekvapil, nečakala som to

Poslankyňa za Smer Jana Laššáková tvrdí, že Maďarič na sneme strany hovoril čiastočne aj z jej srdca.

EKONOMIKA

Šramko: Zásadná reforma? Naposledy pred piatimi rokmi

Vláda v rozpočte vytvára rezervy v stovkách miliónov eur.


Už ste čítali?